Seriál o psychosomatice z "dílny" Vojtěcha Lusta v časopise Bylinky revue

Jakým způsobem k nám naše tělo hovoří?

Tělo k nám vysílá signály prostřednictvím našich tělesných pocitů, např. cítíme hlad, chlad, sevření v některé části těla, únavu, bolest nebo ztuhlost. Důležité je tyto signály jednak vnímat a pak správně vyhodnotit. 

Co se děje s tělem, když nerespektujeme naše pocity?

Když nerozumíme svému tělu, případně nechceme jeho signály vnímat, pak je ani nemůžeme správně vyhodnotit a zachováme se tak, že uděláme něco jiného, než naše tělo potřebuje. Tělo se pak dál necítí dobře, příznaky se zesilují a může dojít až k tomu, že onemocníme.

Jednoduchý příklad: 

Po náročném dni jsme přiběhli domů z práce, už jsme vyčerpaní, máme ztuhlá záda a cítíme hlad, ale ještě musíme vyzvednout děti a nakoupit, takže žádný odpočinek, žádná večeře, ale další poklus, navíc ve stresu, kdy se nám postupně svírá žaludek, protože už si představujeme, jak pod tlakem budeme honem honit děti s úkoly, chystat večeři a ještě večer budeme dodělávat něco do práce. Když se to stane občas, asi se nic neděje. Když takto budeme žít trvale a volno si uděláme jen o dovolené, pak nás asi nepřekvapí, že bolesti zad se stanou chronickými a mohou nás začít trápit žaludeční vředy. Prostě tělu nedopřejeme to, co nutně potřebuje. Pořád ho honíme a chceme po něm výkony, které nemůže v klidu zvládnout. Navíc se vše ztěžujeme tím, že se cítíme pod tlakem, jak se s oblibou říká ve stresu, což pro naše tělo znamená, že je trvale stažené. Vlastně pořád nastražené a očekává nějakou nepříjemnost, nějaký útok. Ale být pořád v pozoru, nastražený a připravený se bránit, znamená obrovskou zátěž a vyčerpání. Když nedojde včas k uvolnění, pak nám nefunguje dobře ani látková výměna, produkce hormonů a dáváme prostor vzniku dalších a dalších neduhů, které dříve nebo později budeme nuceni řešit.

Proč se vůbec psychosomatikou zabývat?

Samozřejmě, kdybychom dobře rozuměli svému tělu a chovali se podle toho, co potřebuje, tak žádnou psychosomatiku nepotřebujeme. Stačilo by být vnímaví a respektovat tělesné potřeby. Ovšem toto mezi lidmi není tak běžná dovednost, a proto nám znalost psychosomatiky může být nápomocná v tom pochopit, co se s naším tělem děje, když začalo být nemocné a začít dělat vše pro to, aby se mohlo uzdravit.

Otázky na Vojtěcha Lusta, který se vztahem mezi postoji naší mysli a stavem našeho těla zabývá již 17 let:

Jaké jsou nejčastější psychosomatické potíže, se kterými se u svých klientů setkáváte?

Asi nejčastější jsou trávící potíže (např. anorexie, žaludeční vředy), gynekologické problémy, neplodnost a migréna.

Můžete vysvětlit, jak vznikají žaludeční vředy?

Člověk, kterého trápí žaludeční vředy, žije ve velkém napětí. Jsou na něj kladeny požadavky, které neumí odmítnout a on se je snaží splnit za každou cenu. Vlivem napětí v oblasti žaludku dochází k jeho špatnému prokrvení, tzn. že žaludek není dobře vyživován, jeho stěna se oslabuje a žaludeční kyselina ji pak naleptává. V těchto místech pak vznikají žaludeční vředy.

Proč se zabýváte právě psychosomatikou, co vás na ní baví?

Mám rád analýzu a hledání skrytých souvislostí. Je to svým způsobem detektivní práce.

Jaká je vaše hlavní motivace pro vaši práci s lidmi?

Vlastně je to jednoduché. Mě těší, když vidím, že se lidem daří dobře. V dnešní době lidé těžko zvládají spokojeně žít v nárocích současné společnosti, což se projevuje v nefunkčních rodinách, nenaplněných rolích a nespokojenosti v životě. Moje práce je můj malý příspěvek k tomu, aby naše společnost byla spokojenější.

Celý článek najdete v časopise Bylinky revue v prvním čísle letošního roku.

Seriál o psychosomatice z "dílny" Vojtěcha Lusta bude v Bylinky revue vycházet po celý rok 2014.