Bez partnerské zralosti nelze milovat svoje děti
Často se stává, že se lidé upnou na svoje dítě nebo děti a domnívají se, že je milují nade vše. Jen ten jejich partner je k tomu jakési nutné zlo nebo něco, co se příliš nevydařilo.
Domnívají se, že pro své děti mají srdce plně otevřené. Jenže děti jsou výsledkem partnerského vztahu. Jsou výsledkem partnerské sexuality.
Pokud tedy vnímám, že sexualita mě nebaví, je mi na obtíž nebo mě nezajímá a při tom si myslím, že miluji svoje děti, pak se mýlím.
Pro to, abych mohla svoje děti naplno milovat, potřebuji partnerskou zralost. Tedy být plně dospělou ženou nebo dospělým mužem, kteří si umí sexualitu plně užít na všech vrstvách. Nejen tělesně, ale také vztahově. Vnímají, že sexuální spojení je tím nejintimnějším spojením se s druhou bytostí. Je to moment, kdy dávám sebe sama druhému. To je dovednost, kterou nutně potřebujeme i pro výchovu svých dětí, protože to není nic jiného než stále se opakující dávání sebe sama. Jak na úrovni materiální, tak na úrovni emoční a mentální.
Pokud cítíte, že zde máte určité rezervy, není to důvod začít se peskovat nebo odsuzovat. Nejde o to hledat chyby a odsuzovat viníky. Souzení a odsuzování je pouze proces, který se děje jen v naší hlavě. Když cítím, že něco není úplně v pořádku, je to jen dobrý důvod hledat řešení.
S naší partnerskou zralostí a vztahem k sexualitě se dá dobře pracovat a metod je mnoho. Jde jen o to se rozhodnout, že chcete a jdete do toho.
Partnerská zralost se projevuje tím, že vnímám rovnost ve vztahu, takže je mi přirozené respektovat potřeby svoje i druhého. To prakticky znamená, že stejně jako respektuji svoje potřeby, tak respektuji i potřeby partnera. Pokud nám toto ve vztahu chybí, pak nastávají 3 varianty:
1) podceňuji sebe a své potřeby a přeceňuji partnera a jeho potřeby a v sexu se zneužívám, takže dávám svoje tělo pro udržení vztahu, ale neumím přijímat.
2) přeceňuji sebe a svoje potřeby a podceňuji partnera a jeho potřeby. To se projevuje tím, že si vynucuji sex, ale nejsem ochotná se dávat.
3) neoceňuji sám sebe a nejsem ochotný se dávat druhému a stejně jako neoceňuji sama sebe, neumím přijímat druhého.
Cítíte-li tedy něco jako "ano, chci být naplno ženou nebo mužem", pak budeme rádi, když přijmete naše pozvání na konstelace nebo víkendový kurz.
Přejeme pěkné dny